TVŮRČÍ ŽENY
v karanténě
Tvůrčí ženy v karanténě
V tomto speciálním díle uslyšíte hned několik ženských hlasů, hned několik tvůrčích žen. Každá se věnuje tak trochu něčemu jinému, každá za tak trochu jiných podmínek a každá k současnému dění přistoupila tak trochu po svém…
Marie Tomanová | Potřebuju čerstvý vítr. Myslím, že mi karanténa dá prostor jak mentální, tak víceméně i časový, na to se do toho zabořit.
Pavlína Louženská | Je těžký si myslet, že tohlencto byly jarní prázdniny, který za tejden skončí, a my se vrátíme k životu, jakej byl.
Já myslim, že tohle byla nějaká fáze a že teďka začala nová fáze. A že konce potřebujou svý smutky, potřebujou svý oplakání a potřebujou moment, kdy nacházíme sílu zase něco začít.
Veronika Ruppert | Někdy se mi stává, že mám zásek. Tak se snažim vlastně zformulovat tu věc, ve který to visí, abych fakt věděla, jaká je to otázka, na kterou hledám odpověď.
Zuzana Blažková | Na tři týdny mě to tak strašně pohltilo, že se mi úplně zablokovala schopnost vůbec pracovat a něco dělat. Až po těch třech týdnech jsem si to uvědomila a jednoho rána jsem si řekla dost. Končim. A ten den se mi podařilo napsat dva články.
Lenka Kerlická | Pro mě je vlastně ten čas karantény úplně stejnej. Jsem sama, přemejšlim, vyrábim a tvořim.
Andrea Vytlačilová | Znovu jsem si našla hodně cest, který jsem možná před tím přehlížela, protože bylo jednodušší koukat se skrze ty technologie. Vrátila jsem se k podstatám věcí a našla jsem ještě další cesty, který jsou pro mě úplně geniální. Snažím se pracovat se světlem, prostě s přírodou jako s parťákem.
Karolína Presová | Nic jsem nepozorovala, nikoho jsem nesledovala, nic jsem nečetla, kromě nějakých základních zpráv, a pořád mi to prospívá. Chodím na sociální média jednou denně, na deset minut, a upřímně mně vůbec nic nechybí. Všechno vím, orientuju se v tom, co se děje kolem mě, a je mně v tom jedině dobře. Takže z mojí strany to pořád prožívám takovým stáhnutím do sebe.
Vlaďka Bartáková | Teď jde o přežití, tak buďme na sebe hodný v tom, že to přežít, přežít dobře a v kontaktu s druhejma i se sebou, je to podstatný. Teď je čas, aby ty věci byly, a nemusej bejt dokonalý.
Tereza Pešková | Tahle zkušenost mi hodně zčernobílila svět. Hodně se potvrdilo, že je možný fakt všechno, i když bych si to neuměla představit. Ze dne na den se dějou velký věci a těch fakt důležitých věcí je hrozně málo.
