PETRA BURIANOVÁ
vítězka soutěže Peče celá země, sběratelka pekařského dědictví v pořadu Pečení na neděli a autorka kuchařek Cesta z těsta a Jihomoravský krajáč
S Petrou Burianovou
vítězkou soutěže Peče celá země, sběratelkou pekařského dědictví v pořadu Pečení na neděli a autorkou knih Cesta z těsta a Jihomoravský krajáč, si povídám třeba o tom, jak je štěstí prosmát se životem, proč krása neexistuje a jaký je rozdíl mezi tím být mámou v devatenácti a ve čtyřiceti letech, nebo jak pátrá po vzácné obyčejnosti, o klidu, vánočních (ne)tradicích i odporu k soutěžení, a taky proč se neumí bavit a jak je pro ni těžké být sama sebou, protože až teď má prostor na to zjistit, kdo opravdu je.
„Hodně jsem pracovala, hodně jsem si přitahovala ty věci a ony přichází. Myslím si, že ty náhody vlastně neexistují.“
Být sama sebou? Je to pro mě těžký, protože já vlastně nevím, kdo jsem.
Tím, že celý život vychováváte pět dětí, jste na těch mateřských, a celý život pracujete pro jiný lidi, protože až teď, poslední dobou, dělám nějaký věci pro sebe,
že něco studuju, nebo dělám něco, co mě baví, ale celou tu dobu jsem dělala vlastně pro rodinu, pro jiný lidi, pro šéfa, pro šéfovou, prostě celej život děláte pro jiný lidi, tak najednou přemýšlíte, kdo jste. Kdo jste, co máte, co je to vaše poslání, co tady po vás zůstane.
Krása neexistuje.
Já chci prostě ukazovat, jak to dělaj ty obyčejný ženský doma, jak se to dělalo dřív. Takovou tu normálnost, tu obyčejnost, to je dneska vzácnost. Protože dneska se máme dobře, máme dost peněz, můžeme si dopřávat a ne že ne, ale už se úplně vytrácí takový ty jednoduchý, obyčejný věci. A to je to, co mě baví. Ti předci si to nekomplikovali.
Podcast je přístupný všem, jeho tvorba ale něco stojí. Podpořte ho, prosím!
Dejte mi skrze váš finanční příspěvek vědět, že dávat tvůrčím ženám prostor má smysl. Nezáleží kolik dáte, ale kolik z vás dá. Děkuju.